JazzFestBrno: Sullivan Fortner Trio v Brně

„Sullivan Fortner v ležérním obleku a kloboučku připomínal to, čemu se původně říkalo hipster, vysloveně ‚cool‘ floutek, působící, že si k pianu odskočil z baru od rozpitého koktejlu. Koukal do hlediště, usmíval se, se svou zaměstnavatelkou se pošťuchoval jako středoškolák, a k tomu mu jen tak jakoby mimochodem zpod prstů létaly prostřednictvím kláves k uším posluchačů úplné zázraky. Starou techniku jazzového stride piana klidně střídal s romantizujícími běhy inspirovanými klasickou hudbou, rozbřinkaný kabaretní nebo šansonový styl s moderními meditacemi mehldauovského typu, a nebál se ani vyslovených vylomenin, jimiž překračoval běžnou praxi v oboru,“ rozplýval se recenzent brněnského koncertu Sullivana Fortnera s Cécile McLorin Salvant, tedy tvůrčí dvojice, která skvěle funguje dodnes, koncertně i na nahrávkách, kde je ansámbl muzikantů vesměs rozšířen a stylově míří hudba i do jiných vod, než je standardní písňový jazz.

Sedmatřicetiletý umělec měl úžasnou kliku už v tom, kde a komu se narodil. Protože přijít na svět v New Orleans a mít za maminku ředitelku kůru baptistického kostela, to prostě nemůže „nezanechat následky“. Sullivan začal ve čtyřech letech hrát na piano a v sedmi už veřejně vyhrával na varhany u maminky v kostele. Vrozený talent piloval systematickou výukou, jejímž vyvrcholením byl magisterský titul na newyorské Manhattan School of Music.

Prvním opravdu profesionálním angažmá bylo roční členství v kapele vibrafonisty Stefona Harrise, odkud přestoupil v roce 2010 do kvintetu slavného trumpetisty Roye Hargrovea, za jehož zády seděl prakticky až do kapelníkovy předčasné smrti v roce 2018. Už rok předtím se ale poprvé na nahrávce mihl ve společnosti Cecile McLorin Salvant, se kterou pak už jako hlavní partner natočil dvě desky. Přičemž jeho jméno můžeme číst i v kreditech alb dalších umělců, a to nejen jazzových, třeba také na In the Blue Light Paula Simona. Jako vážený partner se ostatně objevuje i v aktuálních nominacích na Grammy: za Nejlepší jazzový výkon ve společné nahrávce se Samarou Joy a za Nejlepší jazzové vokální album za společné album s Kurtem Ellingem Wildflowers Vol. 1.

Ke všem spolupracím samozřejmě Sullivan Fortner pečlivě buduje svoji sólovou dráhu. Debutoval roku 2015 albem Aria, které pro vysoce renomovanou značku Impulse! natočil v kvartetu. Každé další album je jiné a směřuje k jakémusi personálnímu minimalismu, který vyvrcholil zatím posledním titulem Solo Game, který v loňském roce nahrál zcela sám na řadu akustických i elektrických klávesových nástrojů, na bicí a řadu dalších instrumentů. Prozatímním výsledkem je nominace na cenu Grammy v oboru Nejlepších jazzových instrumentálních alb. Do Brna ovšem tentokrát přijede Sullivan Fortner v rámci tria, se kterým ukáže svoji obrovskou přednost, kterou už známe z jeho minulého vystoupení v Brně: dokonalou hráčskou empatii a stoprocentní slyšení na své partnery na pódiu.