Co Čech to muzikant? Ano, ale ve světě o něm nikdo neví. A bez potřebných investic se to nezmění, upozorňují hudebníci.

Ve dnech 21. - 22. 6. se uskuteční v pořadí již třetí Mezinárodní setkání hudebních profesionálů. Hlavním tématem letošního ročníku jsou investice do hudby. Podtitul letošního setkání zní: „Rok české hudby 2014 aneb Co Čech, to muzikant, o kterém ve světě nikdo neví.” Páteční setkání s českými správci autorských práv hostí od 11:00 Café Nona (Národní 4, Praha 1), v sobotu se pak od 14:00 uskuteční v pražském HUBu (Drtinova 10, Praha 5) mezinárodní panelová diskuze. Hlavním cílem každoročního mezinárodního odborného setkání hudebních profesionálů, které vzniklo v roce 2011, je uvedení do obsáhlé problematiky hudebního sektoru v mezinárodním měřítku, předání zkušeností, navázání nových profesionálních vztahů, seznámení se strukturami na úrovni EU a vzájemné sdílení těchto znalostí. Každý rok je zaměřen na jiné aktuální téma, které v daném roce akcentuje nebo konfrontuje situaci a stav české moderní hudby a tvorby. V roce 2013 se konference dotkne otázek financování a investic v hudebním sektoru; bude se zabývat souvisejícími problémy se snahou formulovat jejich řešení. „Podpoře živé kultury v České republice se nevěnuje dostatečná pozornost a to navzdory potenciálním společenským i ekonomickým ziskům. Na poli institucionalizované kultury chybí koncepční a dlouhodobá vize, která by se stala azimutem na cestě ke kulturnější zemi, která umí nejen své kulturní dědictví, ale i současnost, prezentovat okolnímu světu,“ říká Jaroslav Raušer z Institutu moderní hudby. „Česká republika má paradoxně zřejmě nejvyšší četnost hudebníků na počet obyvatel v Evropě – podle serveru Bandzone.cz bylo na začátku roku 2013 v ČR registrováno 34.080 hudebních skupin. Jejich činnost však negeneruje společnosti takový benefit, jako je tomu v jiných zemích. Proč? K české hudební historii se můžeme s hrdostí hlásit. Vývoj v posledních 65ti letech nám však ukázal, že dnes již světoví nejsme. Vyvézt do zahraničí naši současnou kulturu je problém. Pokud nenastane zlom, budeme vůči okolí již jen ztrácet,“ dodává. Podívejme se pro srovnání do zahraničí: v roce 2011 švédský hudební průmysl vykazuje obrat 6,3 miliardy SEK (19,3 miliardy Kč). V současnosti je ve Švédsku zaměstnáno v hudebním průmyslu více lidí než v automobilové výrobě (zdroj Music Sverige). Kreativní sektor se v roce 2004 ve Velké Británii podílel hodnotou 7,3 % na HPH (hrubá přidaná hodnota). Hrubá přidaná hodnota je ukazatel podobný HDP, avšak zohledňuje výši dotací i jiné státní podpory do tohoto sektoru. Podle tohoto ukazatele kreativní průmysly vytvořily dvakrát větší hodnotu než například cestovní ruch. Z toho lze vyvodit, že kreativní ekonomika a průmysly jsou „darem z nebes“, do kterého je žádoucí investovat.