Víra, respektive křesťanská tradice, prožívá v Balabánových malbách genezi. Počátky jeho koncentrované tvorby od 2. poloviny 80. let 20. století mají těžiště v redukované formě, která interpretuje zásadní témata víry prostřednictvím osobité nadsázky. Druhou již předeslanou formální rovinu malby Daniela Balabána mají práce převažující od poloviny 90. let 20. století, do popředí autorova zájmu se dostává figura, která se stává živou a hmotnou.
Malíř s velkou dávkou jemnosti a rozvahy trpělivě šetří gesty. Malbu promýšlí a daleko méně redukuje. Je fascinován nejen podstatou malovaného, ale i aktem malby. Často zobrazovaná postava ženy není jen odrazem ploché fascinace a prostého symbolu matky, je odvěkým činitelem duality „pozemského absolutna“. K výstavě vychází stejnojmenný dvojjazyčný katalog Podstata osobní identity, doplněný o úvodní slovo kurátora Jana Kudrny a rozhovor s malířem.
Více na www.trafogallery.cz.
