Do Liblic se po 45 letech vrací kafkovská konference

Od 24. do 25. října se zámek Liblice u Mělníka stane dějištěm mezinárodní konference věnované vztahu Franze Kafky a moci. Místo nebylo zvoleno náhodně. Před čtyřiceti pěti lety se, u příležitosti výročí osmdesáti let od Kafkova narození, na tomtéž místě konala konference, jež přinesla rozhodující obrat ve veřejném uznání spisovatele a stala se jedním z impulzů kulturního a duchovního rozmachu zúročeného o pět let později během Pražského jara. Konference, kterou pořádají Institut für Textkritik z Heidelbergu a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v.v.i. z Prahy ve spolupráci se Zipp – česko-německými kulturními projekty, iniciativou německé Spolkové kulturní nadace, se zúčastní několik desítek historiků, literárních vědců i pamětníků především z Německa a České republiky. Své příspěvky přednesou například účastníci původní konference z roku 1963 novinář Alexej Kusák a literární vědec Kurt Krolop, dále historik Anson Rabinbach (Princeton), literární vědec Michael Rohrwasser (Vídeň), Klaus Theweleit (Freiburg im Breisgau), vydavatelé historicko-kritické edice Kafkových spisů Roland Reuß a Peter Staengle z Heidelbergu, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma a další. Přednášející se budou zabývat rolí fenoménu Franze Kafky v rámci politických událostí v tehdejším Československu, především během Pražského jara, aktuálně budou hledat odpověď na otázku, zda se v Kafkově díle objevuje kritika autoritářských systémů, která by měla svoji platnost i dnes. Organizátor konference Roland Reuß z Heidelbergu uvádí: „Zajímá nás, zda a jak spolu souvisí rozdílný pohled politiků, historiků, filosofů a filologů. Posloužil Kafka, „největší odborník moci“ (Elias Canetti), skutečně jako krystalizační bod hnutí, které se postavilo proti autoritativnímu režimu? A pokud ano, jaké konkrétní důsledky měl tento vztah? Do jaké míry se Kafkovy texty samy o sobě bouří proti represím? A podržel si jeho rozbor mocenských poměrů svou platnost i po zhroucení totalitního systému? Existuje něco jako gramatika moci, proti níž píše Kafkovo dílo?“ První kafkovská konference na zámku v Liblicích se konala v roce 1963. Změnila vnímání díla Franze Kafky ve východoevropských státech a měla velký vliv na kulturně-politické klima v Československu. Tehdejší kontroverzní diskuse s sebou přinesla nejen ocenění do té doby zavrhovaného autora, ale Franz Kafka se také stal symbolem umělecké a intelektuální svobody.