Příroda k životu patří, a tento trend se začíná vracet i do betonových městských džunglí. Všude kolem můžete vidět nejen rozrůstající se parky, okrasné chodníčky, osázené květníky a vertikální zahrady, ale prostor můžete dostat i jako zahradníci. Města zkrátka jedou na zelenou, a tento trend se začíná promítat i do kolektivních zájmů. Velkou výhodou je městské zahradničení hlavně pro děti, které jinak nemají, kde tyto přirozené přírodní procesy navnímat.
Stejně tak se lidé začínají daleko více zajímat o to, co konzumují a nezáleží jim ani tak na chuti samotné, jako na zdravotní nezávadnosti a hodnotném složení jídelníčku. Řekněte sami, kdo by netoužil po vlastní úrodě těch nejčerstvějších vitamínů?
Co je komunitní zahrada?
Komunitní zahradu si můžete představit jako místo, kde se potkávají milovníci přírody a zahrádkaření, kteří však nemají možnost tuto činnost provozovat na svém pozemku. Na vesnici se nějaký ten kousek pro kytkomily vždy najde, ale ve městě soukromých zahrádek ubývá a balkón není plnohodnotnou náhradou.
Jaké benefity tím získám?
Městský život může v mnohém působit nevlídně, odměřeně, osaměle. A pokud máte rádi společnost dalších lidí nebo jste na ně zvyklí z vesnického života, může se pro vás komunitní zahrada stát vhodným útočištěm. Jak už je z názvu cítit, sdružují se zde lidé s podobnými zájmy. Užijete si zde aktivní relax nad hrabáním v hlíně, odpočinek ve stínu stromů i směňování výpěstků. Co tedy začne pouhým hledáním místa k zahrádkaření, může rozvinout zájmovou skupinu stejně naladěných lidí, kteří se nejen těší ze vzájemného potkávání, ale obohacují se o nové zkušenosti i o plody své práce, pomáhají si a postupně se stávají přáteli. Komunitní zahrady bývají místem častého setkávání u grilování, oslav, přednášek i jiných akcí. Mohou tak přilákat pozornost společensky naladěných lidí nebo i celých rodin.
Trocha historie
Jedni z prvních komunitních zahrad jsou tzv. Schreberovy zahrady založené německým učitelem ke konci 19. století spolu s družinou 250 rodičů, kteří chtěli pro své potomky vytvořit univerzální místo setkávání, hraní i sportování. V této době se do měst stahovalo velké množství lidí, kteří si přirozeně chtěli udržet svůj společenský život a nezavírat se za zdi svého domova. Nedlouho po vzniku Schreberových zahrad okolo hlavního centra dění začaly vznikat i ty opravdové zahrádky, určené k pěstování ovoce a zeleniny, ale především také ke vzdělávání. Jednou ze zajímavostí je, že se komunitní zahrady staly nosným pilířem zásobení domácností během 2. světové války, ale také se zasloužili o druhý život opuštěných budov v New Yorku v době hospodářské krize po roce 1968.
Kde si zazahrádkařit v Česku?
Velká česká města již propadla komunitnímu zahrádkaření naplno a do kruhu nadšených zahrádkářů je zván každý nováček i zkušený zahradník. Připojit se můžete nejen v Praze a Brně, ale již také na menších městech jako je Most, Chomutov či Turnov. Stačí si pořídit vhodné náčiní, pár solárních světel či zahradní nábytek (širokou nabídku najdete třeba na Favi.cz) a můžete si užívat smysluplného koníčku, který prospěje duši, tělu a nakonec i přírodě.
Vyžijte svůj čas produktivně a zapojte se do kolektivního zahrádkaření i vy. Již brzy sklidíte plody své snahy v podobě výborného ovoce a zeleniny.
