„Chceme takto pokrýt jen část rozpočtu, financovat tímto způsobem celou filmovou produkci je asi možné jen v Americe či Indii, ale přesto je to pro nás velmi významné,“ říká Procházka. V průběhu natáčení se totiž ukázalo, že by se štáb mohl vydat s hlavním hrdinou za oceán mezi indiány a právě na tuto poměrně nákladnou cestu už v původním rozpočtu nezbývají peníze.
Film vypráví příběh Jana Pavlíčka, zvaného Bizon. Od narození je slepý a v posledních letech navíc ztrácí sluch. Kromě toho je ale také zapálený fanoušek indiánů, nad plastickou mapou USA je schopný vyjmenovat snad všechny státy, kde se nacházejí indiánské rezervace. O jeho osudu se dozvěděl navažský náčelník Blackhorse a pozval jej do své vesnice, aby s ním provedl tradiční ozdravný rituál. Bizon věří, že by mu tento rituál mohl zlepšit sluch.
Filmové vyprávění ale zavede své diváky i na mnoho jiných míst. Bizon pracuje jako průvodce v jeskyni Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu, a také radí berlínským vědcům, kteří vyvíjejí tzv. Lormovu rukavici, elektronické zařízení umožňující převádět komunikaci hluchosplepých do smsek a emailů.
Hieronymus Lorm byl v 19. století nadaný židovský klavírista z Mikulova, který v mládí ohluchl a oslepl. Aby mohl komunikovat se svojí rodinou, vymyslel si způsob dorozumívání, které využívá dotyků. Dnes je Lormova abeceda celosvětově jedním z nejpoužívanějších „jazyků“ hluchoslepých. „Bude to film o tom, že láska je slepá, o nezdolné životní síle postiženého člověka, o splnění klukovského snu, o síle lidského dotyku,“ říká o svém celovečerním debutu režisér Pavel Jurda.
V Česku jsou asi čtyři tisíce hluchoslepých lidí, Lormovy prstoklady jsou prvním takto intenzivním filmovým pohledem na jejich život. Film by měl mít premiéru v příštím roce.
Informace o crowdfundingové kampani: https://www.hithit.com/cs/project/1559/lormovy-prstoklady
