Sedm pražských věží

Na věžích jsme hned po převzetí realizovali množství novinek, které přispěly ke zvýšení návštěvnosti a pozitivním ohlasům ze strany turistů. Personál v historických kostýmech, trubači na věžích a také pravidelné šermířské turnaje, to vše dotváří historickou atmosféru a zvyšuje atraktivitu těchto objektů. Ve spolupráci s historiky nadále připravujeme nové atraktivní expozice z dějin českého národa, ale také rekonstrukci podzemí ve Staroměstské mostecké věži a rekonstrukci bývalé pozorovatelny STB ve věži u chrámu sv. Mikuláše. Klub pražských věž Vážení milovníci historie,do pražských věží se vrátil život, a proto je dobré mít přehled! Chcete mít vždy aktuální informace o nových expozicích, zajímavých akcích či přednáškách? Zaregistrujte se na našich stránkách a staňte se členem Klubu pražských věží. Členové klubu dostávají pozvánky a informace přímo do své mailové schránky a navíc mají snížené vstupné na věže a speciální vstupné na akce. Registrace Velká letní fotosoutěž! Pošlete fotografii pořízenou z některých objektů pražských věží a vyhrajte například digitální fotoaparát, vlastní fotoknihu a další hodnotné ceny. Soutěž bude probíhat od 1. 7. 2011 do 30. 9. 2011. Vyhodnocení soutěže proběhne v průběhu října t.r. Slavnostní vyhlášení na Prašné bráně bude 20. 10. 2011. Účastník soutěže musí být členem Klubu pražských věží. Podrobné informace k velké letní fotosoutěži naleznete v rámci úplných pravidel na www.prazskeveze.cz Noční prohlídky věží Pravidelné noční prohlídky s odborným výkladem našeho kvalifikovaného průvodce. Pojďte s námi projít královskou cestou, navštívíme věže na Karlově mostě, Prašnou bránu či věž chrámu sv. Mikuláše. Nejkrásnější pohledy na noční Prahu a Pražský hrad jsou právě z těchto věží. Aktuálně pořádané noční prohlídky a bližší informace ZDE Noční prohlídky Národního divadla – 9. 12. 2011 a 28. 12. 2011 v případě obou termínu bude sraz ve 22:30 hod. před hlavním vchodem. Prohlídka trvá cca 1 hodinu. Klubu pražských věží cena činí 200,- Kč (po předložení Klubové karty), ostatní 300,- Kč, děti/studenti 150,- Kč. K vidění budou základní kameny, trigy, foyer, šatny herců a mnoho dalšího. V případě zájmu se prosím registrujte na mailové adrese: [email protected] Dárkový poukaz Darujte svým blízkým kousek historie. Poukaz na vstup do pražských věží bude originálním dárkem jak pro vaši rodinu, tak pro vaše kolegy, zaměstnance či obchodní partnery. Dárkový poukaz si můžete zakoupit na pokladnách objektů. Cena za voucher na všechny naše věže je pouhých 400,-Kč.

akce v Praze

Malostranská mostecká věž

Otevřeno: listopad-únor: po-ne 10-18 Nepřehlédněte: dne 24. 12. otevřeno 10-15 h, dne 31. 12. otevřeno 10-17 h. Věž na západním konci mostu je v podstatě soustavou dvou věží odlišného vzhledu, původu i velikosti. Menší z věží byla postavena již v románském slohu, byla součástí prvního pražského kamenného Juditina mostu z 1. poloviny 12. století, je však starší. První zmínky o ní pocházejí až z roku 1249. Druhá, vyšší věž, začala vznikat se stavbou Karlova mostu roku 1357 podle vzoru Staroměstské mostecké věže z protilehlého břehu, ovšem byla dokončena až o století později za vlády Jiřího z Poděbrad, stále bez plánované sochařské výzdoby. Obě věže spojuje brána s cimbuřím z počátku 15. století. Zdobena je znaky zemí Václava IV. Věže s bránou byly rovněž součástí městského opevnění, ovšem nebyly tolik poničeny za Třicetileté války jako věž na druhém břehu, neboť Švédové ji získali bez většího odporu. Expozice V prostorách Malostranské mostecké věže se dne 2. 4. 2011 otevřela nová unikátní expozice „Pražský adept – alchymie rudolfínské doby“. Prostory věže nás svou atmosférou přenesou do doby vlády Rudolfa II., kdy Prahu navštěvovali nejslovutnější alchymisté, astronomové a astrologové tehdejší doby. V prvním patře je expozice věnována alchymii v podobě materiální a vysvětluje blízkost alchymie s hutnictvím a lékařstvím. K vidění je i kopie alchymistické pece. Ve druhém patře je expozice věnována spirituální části alchymie a současně nám představí dvě nejznámější jména té doby – Edwarda Kellyho a Johna Dee. Expozice je doplněna základními informacemi o rudolfínské době jako dějinné fázi, kdy se kromě astronomie, alchymie a další vědních oborů rozvíjely i další obory činnosti - vznikala první muzea, tzv. kabinety kuriozit, v umění se prosazoval manýrismus a pozornost vědců i laiků byla věnována rozmanitostem přírody.

Petřínská rozhledna

Otevřeno: listopad-únor: po-ne 10-18 Nepřehlédněte: dne 24. 12. otevřeno 10-15 h, dne 31. 12. otevřeno 10-17 h. Na první pohled je zřejmé, že Petřínská rozhledna musí být nějakým způsobem spojena s pařížskou Eiffelovkou. Ve skutečnosti jde o přímou inspiraci Klubu českých turistů, kteří roku 1889 navštívili světovou výstavu v Paříži a rozhodli se podobnou věž vybudovat i v Praze. Dr. Vilém Kurz tedy napsal článek „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti“, kde vylíčil nejen novou rozhlednu, ale předpověděl též vlastní lanovku. Článek vzbudil celonárodní nadšení a lidé začali upisovat podílové listy na 50 zlatých. Cílem bylo opatřit dvaatřicet tisíc zlatých. Práce podle plánů inženýrů Františka Prášila a Julia Součka začaly 16. března a už 20. srpna byla rozhledna dokončena a slavnostně otevřena. Psal se rok 1891. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah; okolo něj se vinou dvě točitá schodiště - jedno pro cestu nahoru, druhé pro cestu dolů. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů. Společně s rozhlednou byla dokončena i lanová dráha. V 60. letech 20. století byly na vrcholu rozhledny umístěny vysílací antény pro televizní a rozhlasové vysílání. Roku 1979 byla rozhledna pro špatný technický stav konstrukce uzavřena pro veřejnost. Otevřena byla až v květnu 1991 u příležitosti druhé Jubilejní výstavy. Expozice V suterénu věže je stálá výstava "Jára Cimrman, génius, který se neproslavil" (fotografie a různé exponáty např. dětský proutěný kočárek, v němž byl odchován Jára Cimrman, dřevěný houpací koník, bicykl pro hasičské sbory, stará drezína Louda na ruční pohon, od 2.6. 2005 nová část expozice "Nové objevy s rukopisem Járy Cimrmana nalezené v archivech Národního technického muzea a Pivovaru Plzeňský Prazdroj") - autoři Jaroslav Weigel, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák Bližší informace o plánovaných akcích ZDE

Zrcadlové bludiště na Petříně

Otevřeno: listopad-únor: po-ne 10-18 Nepřehlédněte: dne 24. 12. otevřeno 10-15 h, dne 31. 12. otevřeno 10-17 h. Sleva pro všechny: vstupné za 50%. Více informací na www.prazeskeveze.cz Bludiště na Petříně je v těsném sousedství rozhledny. Bylo původně zbudováno podle projektu architekta Wiehla jako pavilon Klubu českých turistů na pražské Jubilejní výstavě roku 1891. Vzniklo tedy ve stejném roce jako rozhledna. Bludiště stálo původně v blízkosti nároží Průmyslového paláce na pražském výstavišti, o dva roky později bylo ale přemístěno na Petřín. Je volnou kopií gotické brány zvané Špička, která byla součástí opevnění Vyšehradu a byla postavena ve 2. polovině 14. století za vlády Karla IV. Zdobilo ji devět věžiček. Poté, co byl pavilon přenesen na Petřín, bylo v pravé části objektu nainstalováno místo panoramatu s diapozitivy zrcadlové bludiště, které vede k dioramatickému obrazu. Ten zachycuje památnou scénu z roku 1648, kdy se švédská armáda pokoušela přes Karlův most dobýt Staré Město, ale díky statečnému odporu studentů a profesorů z jezuitské koleje bylo město uhájeno. Promyšlená kombinace plastického popředí s plochou malbou pozadí Hradčan, navozuje živý dojem a je dílem bratrů Adolfa a Karla Liebscherových a Vojtěcha Bartoňka. Inspirací petřínskému bludišti bylo patrně zrcadlové bludiště v Prátru ve Vídni. Druhá místnost, síň smíchu, byla roku 1911 vybavena různě vypouklými a vydutými zrcadly, která vtipně deformují lidský odraz. Bludiště má 31 obyčejných a 14 zkreslujících zrcadel, původně jich ale bylo jen 35. Roku 1975 byla provedena celková rekonstrukce dřevěné stavby.

Prašná brána

Otevřeno: listopad-únor: po-ne 10-18 Nepřehlédněte: dne 24. 12. otevřeno 10-15 h, dne 31. 12. otevřeno 10-17 h. Prašná brána je v historickém kontextu jednou z nejvýznamnějších památek středověké Prahy. Začínaly u ní královské korunovační průvody. Právě zde začíná královské cesta a končila zde i významná cesta z Kutné Hory, kde se těžilo stříbro do královské pokladny. Původně ale na tomto místě stávala brána Horská, později pro svůj žalostný stav zvaná Odraná, z 1. poloviny 13. století. Tehdy ještě byla součástí městského opevnění, ale po založení Nového Města Karlem IV. pozbylo opevnění na tomto místě významu, a tak v hradebním příkopu (dnešní ulice Na Příkopech), začala roku 1475 růst nová representativní brána. Svou důležitost měla brána jen do doby, než se královské sídlo vrátilo z Králova dvora (prostor dnešního Obecního domu) na Pražský hrad. Brána zůstala nedokončena až do roku 1592, kdy byl zbudován nový vchod a točité schodiště. Když roku 1757 obléhala pruská vojska Prahu, našly si dělové koule i bránu a poškodily jí. V důsledku toho byla z brány odstraněna sochařská výzdoba významného architekta a sochaře Matěje Rejska z 15. století. Podobu, jakou má prašná brána dnes, získala při rekonstrukci v 80. letech 19. století. Ta byla prováděna podle návrhu architekta Josefa Mockera. Dobu, v níž brána vznikala, odráží i její výzdoba. Je zřejmé, že se architekt inspiroval u monumentální Staroměstské mostecké věže. Směrem do Celetné ulice je nad průjezdem umístěna socha Jiřího z Poděbrad ve společnosti Vladislava II. Jagelonského, českých králů té doby. Na opačné straně věže, směrem na náměstí Republiky, zdobí prostor sochy velkých českých panovníků Karla IV. a Přemysla Otakara II. K další výzdobě patří sochy svatých, Adama a Evy, samozřejmě také znaky českých zemí a různé alegorie. Expozice Otevřena nová unikátní expozice zbrojí a zbraní „Zbraně napříč staletími“, dokumentující vývoj obranných zbraní a zbrojí od starověku až po období baroka. První patro návštěvníka přivítá čtveřicí naježených hlavní kanónů, které reprezentují různé typy obléhacích a obranných zbraní. Můžeme si zde tedy prohlédnout jak klasická barokní děla, tak například dělo komorové anebo malé pevnostní dělo. Expozice je dále doplněna o sbírku sečných a úderných zbraní reprezentovanou např. vikinskými zbraněmi, nebo replikou orientální kroužkové zbroje s ocelovými pláty tzv. bechtěrem. Zbraně v tomto patře si zahrály např. ve filmu Nomad, Black Death nebo ve výpravné sérii Pillars of the Earth podle stejnojmenné knihy Kenna Folletta. Druhé patro se nese v duchu plně filmovém. Nalezneme zde např. roh a meč z filmu Letopisy Narnie: Princ Kaspian, Longenovo kopí z filmu Hellboy, které je obdařeno svatou mocí, pracovní nářadí z filmu Jack Rozparovač, brnění temného rytíře z filmu Knights´ Tale, meč z filmu Monkey King, trůn z Johanky z Arku, rapíry z výpravného filmu Anonymous, nebo vražedné stilleto z filmu Blade II. Expozici doplňují zajímavosti jako např. dýka svobodných zednářů, nebo na zakázku vyráběný meč k světové MMORPG hře World of Warcraft. Pozadu nezůstává ani muzikál, takže si návštěvník může prohlédnout předměty z muzikálu Dracula. Drátěnou košili pro panenku Barbie ocení malé dámy a šupinovou zbroj naopak pánové. Nechybí ale také pravý řecký štít s medúzou. Třetí patro nabízí unikátní výstavu, která nám nastíní vývoj přileb ve 12. – 17. století a představí nám krásné kompletní zbroje ze 14. – 17. století, které jsou doplněny o různé typy štítů.

Staroměstská mostecká věž

Otevřeno: listopad-únor: po-ne 10-18 Nepřehlédněte: dne 24. 12. otevřeno 10-15 h, dne 31. 12. otevřeno 10-17 h. Vrcholně gotická věž z dílny význačného stavitele Petra Parléře je jednou z nejkrásnějších ukázek gotické architektury v Evropě. Základy pískovcové věže byly položeny společně se základy Karlova mostu, její stavba byla dokončena až roku 1380. Je koncipována jako obranná věž, zároveň však s vysokou estetickou hodnotou a unikátní sochařskou výzdobou jako součást královské cesty. Jakožto strážce Starého Města byla významně poškozena roku 1648, na sklonku Třicetileté války, kdy se švédská armáda pokoušela probít přes Karlův most. Tehdy byla brána ostřelována z děla, čímž došlo ke zničení nemalé části sochařské výzdoby, zejména soch Karla IV., jeho čtvrté ženy Elišky Pomořanské a Panny Marie. K dalšímu poškození věže došlo za revolučních nepokojů roku 1848, k nutné rekonstrukci se přistoupilo o třicet let později. Osudu západní stěny věže naštěstí unikla stěna východní, které dominují unikátní portrétní sochy císaře Karla IV. a krále Václava IV., nad nimiž bdí sv. Vít. O patro výš jsou umístěny sochy sv. Zikmunda, patrona Lucemburska a sv. Vojtěcha, patrona Čech. U nohou mají světci plastiku lva, který shlíží z věže dolů. Tím se dostáváme k hluboké symbolice věže, na kterou Karel IV. kladl velký důraz. V den svátku sv. Víta (15.6.) dochází k symbolickému jevu, kdy stín hlavy lva dopadne na štít s vyobrazením orlice, který je umístěn pod ním. Symbolicky je tak stvrzeno spojení Čech s Moravou. Stejně tak umístění jiných soch, jejich počet i počet zdobných prvků má skrytý význam související s astrologií. V prvním patře věže bývala strážnice, druhé patro sloužilo jako vězení pro dlužníky z bohatých rodin, obvykle šlo o nezvedné synky, jejichž otcové za ně odmítli platit dluhy. Interiéry jsou výsledkem rekonstrukce v 70. letech 19. století, včetně novogotických trámových stropů, která byla prováděna architektem Josefem Mockerem. Za zmínku stojí rovněž záhadná soška tzv. Věžníka z poloviny 15. století, umístěná na sloupu na konci schodiště. Expozice Od 29. dubna 2004 je v 1. podlaží promítán 18 minutový film Karlův most - paprsek staletími - o astronomických a astrologických souvislostech vzniku Karlova mostu - v jazykových mutacích: česky, anglicky, německy, francouzsky, italsky, španělsky a rusky.

Staroměstská radnice a věž

Otevřeno: sály: po 11-18 h, út-ne 9-18 h; věž: po 11-22 h, út-ne 9-22 h (pokud není budova vyhrazena pro akce primátora hl. m. Prahy). Nepřehlédněte: dne 24. 12. otevřeno 10-15 h, dne 31. 12. otevřeno 10-17 h. Historie Staroměstské radnice se začala psát roku 1338, kdy král Jan Lucemburský udělil Starému Městu pražskému privilegium k vytvoření vlastního správního centra. Základem radnice se stal gotický dům bohatého kupce Wolflina z Kamene, k němuž byla roku 1364 přistavěna mohutná věž. Staroměstská radnice je spojena s nejvýznamnějšími událostmi země. Roku 1458 tu byl zvolen českým králem Jiří z Poděbrad. Po bitvě na Bílé hoře zde byli vězněni přední účastníci odboje, z nichž bylo dvacet sedm popraveno 21. června 1621 před radnicí. Roku 1784, kdy byla sloučena čtyři pražská města, se radnice stala sídlem jednotné úřední správy města. Tehdy stavba doznala mnoha úprav. Od roku 1871 se na radnici konají svatby. Na konci II. světové války byla radnice centrem povstání, v jejím podzemí pracovala Česká národní rada. Dne 7. května 1945 došlo k ostřelování radnice z tanků. Při následném požáru bylo východní a severní křídlo proti Týnskému chrámu zcela zničeno, těžce poškozena byla i věž s orlojem a kaple. Expozice Historické sály - Brožíkův, Jiříkův Gotická kaple s pohledem na figury apoštolů (dlouhodobě vystaven model Mariánského sloupu ) Gotická věž s vyhlídkou - ochoz ve výšce 41 m Orloj - 12 apoštolů, kalendárium, provoz každou celou hodinu 9 - 21 Románsko-gotické podzemí radnice - náznaková historická expozice

Věž chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně

Otevřeno: listopad-únor: po-ne 10-18 Nepřehlédněte: dne 24. 12. otevřeno 10-15 h, dne 31. 12. otevřeno 10-17 h. Nepochybnou dominantou Malé Strany je barokní kopule kostelu sv. Mikuláše s přiléhající, stejně vysokou věží. Původně na tomto místě stával raně gotický kostel z počátku 13. století, zasvěcený rovněž sv. Mikuláši z Myry. V sousedství bývalo již v románském období tržiště. Barokní kostel sv. Mikuláše vznikal v letech 1703 – 35 pod dohledem významného architekta Kryštofa Dienzenhofera a později jeho syna Kyliána Ignáce. Barokní kostel sv. Mikuláše na Malé Straně je jedním ze stylově nejčistějších a nejkrásnějších příkladů vrcholné barokní architektury severně od Alp. Kostel byl součástí areálu jezuitské koleje. Zatímco kostel byl majetkem církve, přilehlá věž náležela obci, tedy Malé Straně, a proto má i vlastní popisné číslo 556 a vlastní vchod. Věž, která sloužila zároveň jako zvonice i hláska, byla postavena později než kostel K. I. Dienzenhoferem, dokončena byla roku 1755 jeho žákem a zeťem Anselmem Luragem. Ovšem už pět let před dokončením věže na ni byly zavěšeny zvony. Záměrně je věž i kopule chrámu stejně vysoká, tj. 74 m a obě jsou koncipovány tak, aby panoramaticky korespondovaly s chrámem sv. Víta na Pražském hradě. Zvonice byla také poslední pražskou věží – hláskou. Poslední hlásný tu žil do roku 1891, do té doby byl povinnen při požáru zvonit, ve směru ohně vyvěsit z okna červený prapor a v noci lucernu. V bytě posledního hlásného později žil malíř Jan Vochoč. S nástupem komunistické zvůle se ve věži usídlila Státní tajná bezpečnost. Expozice Kajka - bývalá pozorovatelna StB Návštěvníci Prahy mají od čtvrtka 15. 4. 2010 možnost vidět Malou Stranu očima agentů tajných služeb. Ve věži Chrámu sv. Mikuláše na Malostranském náměstí se po náročné rekonstrukci otevírá veřejnosti bývalá pozorovatelna Státní bezpečnosti. Autentický prostor i doplňující expozice jsou českým unikátem. Přesto, že pozorovatelen bylo jen v Praze více než 70, je malostranská KAJKA jedinou zpřístupněnou.