Stanou se kreativní průmysly odvětvími strategického významu i v České republice?

Za velkého zájmu odborné veřejnosti z řad tvůrců, podnikatelů, zástupců profesních oborových organizací a pracovníků samosprávných úřadů se dne 8. prosince 2011 uskutečnil na Nové scéně Národního divadla v Praze seminář s názvem Kreativní odvětví a evropské fondy. Jeho cílem bylo upozornit na význam kreativních průmyslů pro českou ekonomiku, její růst, export a zaměstnanost, a dále upozornit na možnost strategické podpory těchto odvětví (reklama, design, architektura, videohry, TV a rozhlas, knihy a tisk, film, hudba, trh s výtvarným uměním, scénická umění a další) z evropských, především strukturálních, fondů. Své příspěvky na semináři přednesli zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva průmyslu a obchodu, Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise, Ministerstva zahraničních věcí, agentury CzechTrade a další. Příspěvky jednotlivých mluvčích semináře jsou k dispozici na www.new.institutumeni.cz/cs/seminar-kreativni-odvetvi-a-evropske-fondy-8-12-20, záznam z průběhu semináře zájemci naleznou na http://www.youtube.com/user/KreativniCesko. Seminář se konal ve spolupráci Institutu umění – Divadelního ústavu, centra pro kulturu Pro Culture a British Councilu v ČR. Vhodné pro inteligentní specializaci Orgány Evropské komise odpovědné za přípravu politiky soudržnosti (strukturálních fondů po r. 2014) si již uvědomují, že investice do kreativních průmyslů mají významný dopad na inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst a zařadily je mezi oblasti a nástroje vhodné k podpoře v rámci strategií inteligentní specializace, které budou po členských státech v souvislosti s čerpáním strukturálních fondů vyžadovány. Kreativní odvětví se tak dostala do seznamu témat, jakými jsou např. podnikatelské prostředí otevřené inovacím pro malé a střední podniky (MSP), výzkumná infrastruktura, kompetenční centra a vědeckotechnické parky, spolupráce univerzit a podnikatelské sféry, digitalizace, klíčové technologie pro inovaci, nástroje finančního inženýrství, zelený růst a sociální inovace. Evropská komise také uvádí důvody pro vhodnost podpory kreativních průmyslů: „Jsou životně důležité pro vznik nových hospodářských aktivit a pracovních příležitostí, přispívají ke zkvalitnění života a činí místa atraktivními pro investice a práci. Dále také přitahují talenty, vytvářejí kreativní atmosféru, jsou katalyzátory strukturální proměny průmyslových zón a venkovských oblastí, jsou magnetem cestovního ruchu a přispívají k řešení sociálních problémů. V neposlední řadě rovněž pozitivně ovlivňují rozvoj informačních a komunikačních technologií, výzkum a vzdělávání.“ ČR – země montoven a překladišť Nyní bude záležet na domácích politicích a orgánech, kteří připravují programy pro Českou republiku, zda kreativní odvětví vezmou na vědomí a naleznou vhodné místo pro jejich podporu či zda budeme dále nálepkováni jako země montoven a překladišť. Řada evropských států již tato odvětví považuje za perspektivní (rostou rychleji než jiná odvětví) a věnuje jim náležitou pozornost a péči. Kromě Velké Británie a severských států se jedná například o sousední Rakousko a Německo. Pro podporu konkurenceschopnosti kulturního a kreativního sektoru byla v roce 2007 založena Německou spolkovou vládou Iniciativa pro podporu kulturního a kreativního hospodářství, která je koordinována Spolkovým ministerstvem průmyslu a technologie a Spolkovým úřadem pro kulturu a média. V roce 2010 měla Iniciativa k dispozici 4,18 miliony € a osm regionálních kanceláří po celém Německu. Estonsko a Finsko pak na podporu kreativních průmyslů využívají přímo strukturální fondy. Finský Program podpory podnikání a exportu v oblasti kreativních průmyslů (2007 – 2013) čerpá dotace z Evropského sociálního fondu a v jeho rámci byly podpořeny projekty podporující např. nadnárodní marketingovou síť pro audiovizi, produkční a manažerský rozvoj v oblasti vizuálního umění, rozvoj služeb divadelních organizací, internacionalizaci finské hudby, podnikatelský rozvoj řemeslníků a designérů, rozvoj managementu festivalů, rozvoj produktů a kvality kulturní turistiky a produktový rozvoj podniků digitálních médií. Aktivní saldo zahraničního obchodu, 80 tisíc úvazků a 1,71% podílu na HDP Bohužel jediným systémovým opatřením na podporu kultury či kreativních průmyslů jsou v ČR zatím jen dílčí priority v rámci Integrovaného operačního programu spravované Ministerstvem kultury. V rámci priority Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví jsou financovány projekty z programu Vracíme památky do života. Z velkých digitalizačních projektů se podařilo podpořit pouze jeden, a to Národní digitální knihovnu. V dalších programech jsou též podporovány projekty s kulturním rozměrem, ale tato podpora je spíše nahodilého charakteru a jak vyplynulo z prezentací Ministerstva průmyslu a obchodu současné programy na podporu podnikání nejsou pro oblast kreativních průmyslů v současnosti příliš vhodné. A to zejména z důvodů bariér vytvářených zastaralým kompetenčním zákonem a rovněž z důvodů velice úzce vymezeného termínu inovace. Podpořené projekty z oblasti kreativních průmyslů jsou pak v programech MPO spíše ojedinělé a nahodilé. Přitom i v České republice dosahují kreativní průmysly pozornosti hodných ekonomických výkonů. V současnosti vytvářejí přes 80 000 pracovních úvazků a další tisíce lidí pracují v této oblasti na živnostenský list, na volné noze, na sezónní dohody či jako dobrovolníci. České kreativní průmysly mají aktivní saldo zahraničního obchodu, které v roce 2010 činilo 8,5 miliardy korun. Celkový export českých kreativních průmyslů pak v roce 2010 dosáhnul 31,5 miliardy korun. Podíl kreativních průmyslů na HDP ČR byl v roce 2009 1,71% a jejich podíl na HPH (hrubá přidaná hodnota) byl ve stejném roce jen o 1,1 procentního bodu nižší než podíl výroby automobilů. V Řecku investovali jen do infrastruktury Studie zpracovaná na zakázku Evropské komise v roce 2010 Přínos kultury pro regionální a místní rozvoj – fakta z čerpání strukturálních fondů dospěla k následujícímu závěru: „Aby byly projekty udržitelné a shodovaly se s cíli politiky soudržnosti (konkurenceschopnost, inovace) musí být podpora infrastruktury (tvrdé investice) doplněna měkkými investicemi (podpora podnikání, rozvoj dovedností a kompetencí). Je nutný promyšlený a komplexní přístup beroucí v potaz návaznosti a vazby. Podpora kultury a podnikání musí probíhat zároveň.“ Jako příklady špatné praxe čerpání SF pro oblast kultury a kreativních průmyslů jsou uvedeny Řecko a Portugalsko, kde došlo k masivní podpoře infrastruktury (staveb), ale již nebyla předjímána její udržitelnost a další rozvoj. Pokud jsou projekty dále závislé pouze na veřejném financování, ocitáme se v začarovaném kruhu, kdy se nároky na veřejné financování neustále zvyšují. Pro udržitelnost projektů je nutné zapojit i soukromý sektor včetně podnikatelů a živnostníků a podpořit jejich podnikatelské dovednosti. Strategická spojenectví, kompetenční zákon, netechnologické inovace Prvním krokem k dosažení strategického postavení kulturních a kreativních průmyslů v národním hospodářství jsou strategická spojenectví, tedy společné pracovní skupiny orgánů odpovědných za kulturu a ekonomiku a aktérů z oblasti podnikatelského, neziskového a vzdělávacího sektoru. K tomu, aby se i Česká republika stala kreativním a atraktivním místem v Evropě, je zapotřebí, aby se i u nás takováto strategická partnerství začala rozvíjet. V praktické rovině bude s největší pravděpodobností třeba dosáhnout změny tzv. kompetenčního zákona, který v současnosti striktně vymezuje působnost například ministerstev a dalších úřadů a vytvoření účinných strategických spojenectví v ČR momentálně brání. V neposlední řadě je třeba otevřít rovněž otázku netechnologických inovací, aby příště v této oblasti na podporu nejen z evropských fondů dosáhly i projekty, jejichž výstupem nebudou pouze patenty, ale produkty a služby stojící na dalších pilířích duševního vlastnictví, kterými jsou autorské právo, ochranné známky a designová práva. Eva Žáková s přispěním Martina Cikánka