ROZHOVOR S ŘEDITELEM FESTIVALU MEZI PLOTY ROBERTEM KOZLEREM
18. květen 2012, 0:00
Festival Mezi ploty má za sebou úctyhodných dvacet ročníků a podle všeho je pořád ve skvělé kondici. Na jaký program a jaké účinkující byste pozval návštěvníky v letošním roce?
Můj oblíbený Sklep, mé oblíbené divadlo, se po 15 letech opět vrací do Bohnic. Mistři besídek uzavřou nedělní program letošních Plotů. Právě divadlo Sklep otevřelo pomyslné brány 1. ročníku festivalu v roce 1992. Při Besídce v roce 1997 seskakovali lidé do útrob divadla přímo z jeho balkonů, byl to mimořádný divadelní zážitek.
Dalším obohacujícím prvkem letošního ročníku bude vystoupení Pavla Lišky, který se z loňské pozice návštěvníka tentokrát vrací do role herce, aby festivalu nabídl osvědčený kus v podání autorského hereckého tria Liška, Zbrožek, Polášek.
A že poprvé v historii festival navštíví i Národní divadlo? Už bylo vskutku na čase a jsem tomu moc rád.
A nyní přichází výčet mých oblíbených hudebních interpretů. Jenom namátkou: Chinaski, Traband, Sto zvířat, Toxique, Marta Topferova, Gipsy.cz, Kašpárek v rohlíku, legendární Vltava, Sunflower Caravan, Xavier Baumaxa či Vladimír 518 s Terezou Černochovou.
Naší a nejen naší ekonomice se v posledních letech stále nedaří vymanit se z útlumu. Jak se tahle nelehká situace projevuje na financování kulturních akcí, jako je právě festival Mezi ploty?
Myslím, že podstatnější než ekonomický je lidský faktor. Žijeme v jakémsi útlumu chuti riskovat. O chuti, jít za realizací vlastních ideálů, už ani nemluvě. Podnikatelé jen mlčky přihlížejí podivným hrám některých politiků s jejich schopností vzít idealistům mého typu poslední vítr z plachet.
Druhý faktor je skutečně ekonomický, jenže bez pravidel se zkrátka ani ekonomika nemá šanci zlepšit. Nás nedostatek financí již loni přinutil zrušit plzeňskou a brněnskou část festivalu. Rozšířili jsme sice program v Praze, ale přesto je to škoda.
Proto si nesmírně vážím těch, kteří se i v letošním roce stali našimi partnery.
Co vás osobně motivuje k tomu, abyste se každý rok znovu pouštěl do příprav této již takřka kultovní přehlídky?
Je to skutečně o podpoře jak mých kolegů, zejména organizačního ředitele akce Michala Šestáka, tak lidí obecně.
Sebe si dokážu představit v lecjaké pozici, ale Ploty jsou krásný nejen tím, že jsou, ale především tím, proč tu jsou. Říká se, že dobré věci si najdou cestu samy, a já bych dodal, že Ploty na nás všechny působí jako apel, jako něco, co není jen pouhým festivalem.
Přestat se starat o tuhle akci, by mě přivedlo k přesvědčení, že to dobrý, co jsem v sobě někde někdy objevil, umřelo. Toho bych se nerad dožil. Jasně, můžu o festivalu mluvit jako o fenoménu, který je originálem naší země, nebo o empatii, pomoci, schopnosti táhnout v některých věcech za jeden provaz. Tahle přehlídka totiž není jen o organizátorech nebo účinkujících zvučných jmen. Myslím tím, že v tom odlehčeně řečeno létáme tak nějak společně, a to je na Plotech cenné a silné.
